"Mami, dnes spím u Elišky...."

Mnoho rodičů v dnešní době sní o tom, že budou se svými dětmi nejlepší kamarádi. V tomto případě jde autorita stranou a rodiče se "otevírají" ke všem možným informacím a tajemstvím, které jim děti svěří. Obzvlášť období puberty je na toto jako stvořené. Chcete být se svými ratolestmi spřízněné duše, děvčata k Vánocům dostávají první malování, krajkové kalhotky a gelové nehty. Chlapci mají zase povoleno nechat si k třináctým narozeninám propíchnout bradu a konečně si můžou na Internetu vybrat první značkové boty za dva tisíce korun. Hřeje vás to u srdce a svoji velkorysost završíte tím, že je pustíte na "doopravdickou" diskotéku.

Nechci tvrdit, že moje generace byla o něco lepší. Vůbec ne, byli jsme naprosto stejní jako každá mládež. Problém je v tom, že se věková hranice velmi prudce sesouvá níž a níž. A čím níž se posouvá, tím víc dětí (ano, opravdu DĚTÍ) přibývá. Jsem jen o čtyři roky starší než člověk, který čerstvě obdržel občanský průkaz, proto nemám právo soudit patnáctileté dívky, které se v bezvědomí válejí pod stolem ve vlastních zvratkách. Jenom bych jako očitý svědek chtěla nastínit tuto skutečnost všem rodičům, kteří si stále myslí, že jejich dcera spí ve stanu na zahradě u Elišky.

Nejsem si jistá, jestli však má smysl o alkoholu diskutovat. Dostane ho každý, jakéhokoliv věku a všude. Od mých patnácti let se mi v žádné hospodě, baru, klubu nebo diskotéce nestalo, že by po mně někdo chtěl nějaký doklad o tom, kolik mi ve skutečnosti je. Včera jsem v tomto směru zažila své poprvé. Koukala jsem na servírku, lidově řečeno jako puk, a kdybych u sebe náhodou neměla pas, snad mě z té hospody vyrazí. O to kvalitnější byl rozhovor s bývalými spolužáky nad sklenkou vína, když můj zrak neobtěžovaly polonahé čtrnáctileté slečny vrávorající na podpatcích po své matce nebo chlapečci s rovnátkama a uhrama, kteří by ty potenciální slečny drželi za zadek.

Alkohol uvolňuje lidi, ale co způsobuje to, že jsou ony slečny už tolik uvolněny před zábavou, co se oblečení týče? Co přiměje dívku, která ještě ani nedostala menses, zmalovat se jak nejlevnější prostitutka na E55? Na co potřebuje dítě v deváté třídě stříbrný piercing nelogicky "vyrašený" uprostřed tváře, tetování přes celá záda, třícentimetrové gelové nehty a na zubu drahokam? Nakolik dokážou být rodiče "ti nejlepší kamarádi" aby toto dokázali přehlížet? Nebo jim to příjde roztomilé, když vidí, jak Aničce to krajkované spodní prádlo na vyhublém těle bez boků skvěle ladí s čerstvě propíchnutým pupíkem? Jak moc tenká hranice je v dnešní době mezi slovem "moderní" a "zvrhlý"?

Nebudu moralizovat, dítě ještě naštěstí nemám a o výchově nic nevím. Ale trochu mi to cuká koutky, když vidím, co se na dnešních zábavách děje. Není to jenom o věku a vyspělosti, je to o lacinosti, nevědomosti i nevkusnosti. Ať se člověk baví, obzvlášť, když těch -náct mu je jen jednou v životě. Ale položme si ruku na srdce - pohled do zarudlých rozmazaných očí vlastní dcery, která má nové gelové nehty celé špinavé a zlámané a krajkové kalhotky ztratila kdesi v keři asi nepatří mezi ty nejpříjemnější obrazy, které byste v sobotu ráno potřebovali vidět.